ZNAK MĚSTA HOSTIVICE
Úvod -> Obecní
samospráva -> Znak města
|
Znak města
schválila rada Městského národního výboru Hostivice dne 1. června 1978 Popis znaku (blason) Červeno-modře polcený štít,
v patě stříbrná kvádrovaná hradba s cimbuřím a modrým ozubeným
kolem. Vpravo tři stříbrné podkovy (2, 1), vlevo zlatá do oblouku vztyčená
větev vinné révy se třemi listy. Výklad jednotlivých částí znaku Červené pole heraldicky vpravo (z
pohledu pozorovatele vlevo) se třemi stříbrnými podkovami znamená vlastní
Hostivici, vychází z erbu vladyky Jindřicha z Hostivice a ze
Semčic, který zde vlastnil majetek na konci 15. století. Modré pole s větví vinné révy
připomíná Litovice a odkazuje na erb Řehníka
z Litovic (prvního známého majitele Litovic) a rodu Dražiců. Stříbrná zeď symbolizuje městský
statut (žádná ves tvořící dnešní město nebyla nikdy opevněna), pět stínek
naznačuje pět městských částí (v době schválení Hostivice I, Hostivice II –
Litovice, Hostivice III – Jeneček, Hostivice IV – Břve a Hostivice V –
Palouky). Modré ozubené kolo připomíná
průmyslovou výrobu a novodobý rozvoj obce a posléze i města. Poznámky ke vzhledu znaku Pro vzhled znaku je závazný jeho
slovní popis (blason). Usnesení z roku 1978,
kterým byl znak města schválen, odkazuje pouze na předložený návrh a
neobsahuje tento popis. Blason znaku stanovil až
dne 23. února 2005 podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké
sněmovny Parlamentu ČR. V průběhu doby vzniklo několik
výtvarných podob městského znaku, které se liší nejčastěji podrobností kresby
a zejména počtem zubů na ozubeném kole. Všechny tyto podoby jsou rovnocenné,
protože počet zubů ozubeného kola není v popisu stanoven. V tomto dokumentu je použita
výtvarná realizace Mgr. Jana Tejkala vypracovaná v roce 2004 při
zpracování návrhu vlajky města (tehdy praporu). Pravidla užívání znaku Užívání znaku města
upravuje § 34a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),
v platném znění. Znak může používat město a jím zřízené nebo založené
organizační složky a právnické osoby. Jiné subjekty mohou užívat znak města
jen se souhlasem rady města. Podrobná historie znaku města Právo užívat městský znak mívala
v minulosti města a městečka. Hostivice neměla městský statut a proto
ani svůj znak. V roce 1950 bylo toto právo zrušeno a obnoveno až
usnesením Národního shromáždění Československé socialistické republiky č.
109/1967 Sb., kterým se vydává Vzorový statut městských národních výborů.
V části VII. je stanoveno: „Pokud není obecně stanoveno užívání státního
znaku, mohou městské národní výbory, obvodní národní výbory a s jejich
souhlasem i podniky a organizace na území města používat znak města. Znak
schvaluje po vyjádření příslušného archivu plénum městského národního výboru,
které také stanoví způsob jeho používání.“
Erb Jana IV.
z Dražic na mostě v Roudnici n. L. Hostivice získala městský statut
přiznáním městského národního výboru k 1. lednu 1978. Národní výbor
hned začal pracovat na přijetí městského znaku. Příprava městského znaku vlastně
začala již o rok dříve. V roce 1977 slavila Hostivice 700. výročí svého
trvání na základě první písemné zmínky v listině z roku 1277.
Tehdejší místní národní výbor nechal vyrobit pamětní talíře, na jejichž dně
měl být znak obce. Hostivice svůj znak neměla, úkol navrhnout jej proto
připadl tehdejšímu kronikáři Miloši Šrámkovi. Ten se inspiroval erbem vladyckého
rodu z Hostivice, jehož erb se však v průběhu doby měnil. Vladyka
Jindřich z Hostivice a ze Semčic, který vlastnil Hostivici v roce
1496, měl ve štítě tři podkovy jako vladykové z Vlčí Hory. V 15.
století to byly také jen dvě podkovy, nahoře jedna, dole jedna, obě nahoru
otevřené. Později je naopak na červeném štítě jedna stříbrná podkova navrchu,
dvě dole a všechny dolů otevřené. Klenot jsou tři pera, prostřední bílé,
ostatní červená. Tak je tomu i na pečetích Žofie Břekovcové
z Hostivice v letech 1571 až 1603. Miloš Šrámek vybral první
variantu, která byla použita na pamětních talířích i ve vydané publikaci
Hostivice – 700 let života a práce. V této knize byl na přebalu použit i
znak Řehníka z Litovic, zakladatele rodu pánů
z Dražic. Znak byl pojednán jako zlatá větev vinné révy se třemi listy
na modrém poli, původní erb byl zobrazován tak, že spíše znázorňoval celý
vinný keř, ne pouhou větev. Po přiznání městského statutu
navrhl znak města heraldik Karel Liška. První dva návrhy projednala rada MěNV
na schůzi konané dne 20. dubna 1978 (zápis č. 8) s tímto usnesením: „RMěNV nesouhlasí s předloženými návrhy na znak města
Hostivice. V obou návrzích převažuje historie.“ Podoba těchto původních
návrhů bohužel není v současnosti známa. K této záležitosti se rada
MěNV vrátila na schůzi konané 1. června 1978 (zápis snad č. 10) s tímto
závěrem: „RMěNV souhlasí s předloženým návrhem
na znak města Hostivice s výhradou, že ozubená kola budou jen
v nárysech.“
Znaky vyobrazené
v knize Hostivice – 700 let života a práce Zmínka v knize Jiřího Čarka
Městské znaky v českých zemích (str. 38) dokládá, že znak před
schválením posoudila odborná komise pro otázky znaků měst při Archivní správě
ministerstva vnitra ČSR. Znak nebyl schválen zcela podle právních předpisů
(výše citovaný Vzorový statut městských národních výborů požadoval schválení
znaku plénem MěNV, nikoliv pouze radou MěNV), je však považován za řádně
přijatý a platný. Znak města je uveden
v souborné knize Městské znaky v českých zemích s tímto
popisem: „Z paty štítu vystupuje asi do třetiny jeho výšky stříbrná
městská zeď, kvádrovaná, s pěti stínkami cimbuří. Uprostřed na zdi je
modré ozubené kolo, plné, bez loukotí. Horní pole štítu je svisle rozpoltěné.
Pravé (pozn.: z pohledu pozorovatele levé) pole štítu je červené a v něm
jsou tři stříbrné podkovy, dvě nad jednou, levá polovina je modrá a v ní
je zlatá větev vinné révy se třemi listy.“ Tato ve své době výjimečná kniha
měla kodifikovat správné podoby městských znaků. Právo užívat znak a prapor bylo
všem obcím vráceno zákonem České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích
(obecním zřízením). V § 5 tohoto zákona se uvádí: „Není-li zvláštním zákonem
stanoveno jinak, mohou obce, jejich orgány a organizace užívat znak a prapor
obce. Jiné orgány, organizace a zařízení, právnické a fyzické osoby tak mohou
učinit jen se souhlasem obecní rady. Pokud obec nemá historický znak a
prapor, mohou jí být na její návrh předsednictvem České národní rady znak
a prapor uděleny.“ Z pohledu tohoto zákona je
znak města Hostivice i přes svou novost znakem historickým, protože byl
přijat před účinností zákona. V souladu s tímto zákonem
i s pozdějším novým zákonem o obcích (č. 128/2000 Sb.) se tedy
nadále používá. V roce 2004 navrhl heraldik a vexilolog Mgr. Jan Tejkal prapor (vlajku) města
a v rámci toho doporučil městu požádat o stanovení oficiálního,
heraldicky adekvátního a právně závazného blasonu
(slovního popisu) znaku. Tento blason stanovil
podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne
23. února 2005. Pro úplnost: pečetní znamení obce Litovice V roce 1849 bylo zavedeno
obecní zřízení, čímž zanikla dosavadní vrchnostenská správa. V témže
roce se spojily Litovice, Břve a Jeneček (Malý Jenč) do jedné politické obce.
V počáteční fázi měla každá část této politické obce své razítko (1850),
později se ustálil název Spojené obce Litovice-Břve-Malý Jenč (1860), resp.
Spojené obce Litovice-Břve-Jeneček (1900). Za protektorátu Čechy a Morava byl
název obce zjednodušen na Litovice, také po válce až do sloučení Hostivice
a Litovic k 1. lednu 1950 se používal název místního národního
výboru Litovice.
Spojené obce používaly od počátků
obecního zřízení až do sloučení s Hostivicí stálé pečetní znamení.
Nalezneme ho na razítkách a hlavičkových papírech, kolem let 1860 až 1870 je
doložen i na papírových pečetích připojovaných k listinám. Pečetní znamení obsahuje motiv
pluhu, nad kterým je znázorněno „boží oko“. Dnes je tento litovický symbol
již prakticky zapomenut. V Hostivici žádné podobné
dlouhodobě užívané obecní pečetní znamení nebylo zaznamenáno. Prameny · Paměti obce
Litovic. Různá úřední razítka a pečetě, str. 89-90. Pamětní kniha sepsaná
Ludvíkem Perglem uložená u Městského úřadu Hostivice · Kopie zápisu č. 8
ze schůze rady MěNV Hostivice, která se konala dne 20.4.1978. Příloha
k Návrhu městského praporu pro město Hostivice vypracovanému Mgr. Janem
Tejkalem v dubnu 2004 · Kopie zápisu č. 10
(?) ze schůze rady MěNV Hostivice, která se konala dne 1. června 1978.
Příloha k Návrhu městského praporu pro město Hostivice vypracovanému
Mgr. Janem Tejkalem v dubnu 2004 · Dopis kronikáře
města Miloše Šrámka PhDr. Vilému Pacholíkovi z 2. června 1983. Kopie
dopisu zapůjčeného Jiřím Perglem v archivu autora · Čarek Jiří:
Městské znaky v českých zemích. Academia 1985 · Návrh městského
praporu pro město Hostivice vypracovaný Mgr. Janem Tejkalem v dubnu
2004. Dokument uložený u Městského úřadu Hostivice pod čj. 2107/04 · Dopis předsedkyně
podvýboru pro heraldiku a vexilologii Parlamentu České republiky
Mgr. Ivany Levé starostovi města Hostivice Ing. Jiřímu Pelcovi o
doporučení předsedovi Poslanecké sněmovny PČR k udělení vlajky a
stanovení blasonu znaku ze dne 23. března 2005, čj.
766/4VO/05/PPH. Dokument uložený u Městského úřadu Hostivice pod
čj. 1763/05 |
Úvod -> Obecní
samospráva -> Znak města