Výstavy v muzeu Zábřeh

OTEVÍRACÍ DOBA:
Úterý – neděle 9:00 – 12:00 hodin / 12:30 – 17:00 hodin.

ZVÝHODNĚNÉ VSTUPNÉ:
Pokud si zakoupíte vstupenku do nové expozice J. E. Welzla, získáte slevu na vstupenku do dalších stálých expozic muzea včetně Grafického kabinetu Václava Hollara, otevřeného v roce 2020. Navíc můžete ještě zdarma navštívit aktuální výstavu v Minigalerii. Při plném vstupném tak zaplatíte 100 Kč namísto 140 Kč, při sníženém vstupném bude cena prohlídky stálých expozic a výstavy v Minigalerii činit namísto 100 Kč jen 40 Kč.

STÁLÁ EXPOZICE JANA ESKYMO WELZLA
Zábřeh láká na zcela novou expozici věnovanou Janu Eskymo Welzlovi, která je umístěna v upravených půdních prostorách zábřežského muzea. Vybudování expozice finančně podpořilo město Zábřeh a Olomoucký kraj.
Na jaře roku 2020 byla veřejnosti zpřístupněna nová, rozsáhlejší expozice věnovaná snad nejslavnějšímu rodákovi města Zábřeha, a to Janu Eskymo Welzlovi (1868–1948). Oproti původní miniexpozici je nyní umístěna v půdních prostorách, které byly pro tento účel stavebně upraveny. Expozice přenese návštěvníky na daleký, mrazivý sever a představí obdivuhodný životní příběh obyčejného člověka, který se jen se čtyřmi krejcary v kapse vydal na cestu do neznámých končin. Příběh J. E. Welzla začíná dobou dětství, mládí a prvními cestami po Evropě. Další části již sledují jeho putování Sibiří, život na Novosibiřských ostrovech i na zlatonosné Aljašce. Přiblížena bude též jeho „cesta“ do světa literatury. Expozice však svým obsahem nabízí víc než jen cestovatelův příběh. Návštěvníci se seznámí především prostřednictvím dobových fotografií s podobou severské krajiny a jejími obyvateli, nahlédnou do interiéru srubu nebo posedí nad stránkami některé z mnoha knih o Welzlovi. Děti pobaví interaktivní model perpetua mobile, o jehož zkonstruování se Welzl pokoušel. A jistě nejen ony budou se zatajeným dechem nahlížet do dioráma krajiny Novosibiřských ostrovů. Pozornost bezesporu přitáhne sice krátký, ale zato unikátní autentický filmový záznam s J. E. Welzlem natočený v roce 1929 v Brně. Kromě tohoto záznamu si mohou návštěvníci zvolit ke zhlédnutí i jeden ze čtyř filmových dokumentů věnovaných osobnosti cestovatele, k dispozici je rovněž audioprůvodce v české a anglické verzi.

Stálá expozice Grafického kabinetu Václava Hollara – Fauna a flóra
Václav Hollar (1607 Praha – 1677 Londýn), věhlasný rytec a kreslíř 17. století, svou tvorbou přispěl k rozvoji techniky rytí i leptání do mědi a jako jeden z mála Čechů své doby ovlivnil výtvarné umění v evropském kontextu. Ve sbírce zábřežského muzea se nachází impozantní kolekce grafických listů tohoto umělce, kterou daroval muzeu milovník a sběratel umění plk. Karel Lukas (1897 Brníčko – 1949 Praha) a jež je dodnes řazena k nejrozsáhlejším souborům díla Václava Hollara v České republice.
V Hollarově tvorbě můžeme sledovat pestrou škálu námětů. Vedle vedut se intenzivně věnoval také portrétní tvorbě, studiím krojů a oděvů či náboženským, historickým, mytologickým a alegorickým námětům. V jeho uměleckém repertoáru najdeme i precizní práce s přírodní a sepulkrální tematikou.
V Grafickém kabinetu zábřežského muzea se snaží postupně představovat všechny tematické okruhy umělcovy tvorby. Pro rok 2024 byl vybrán jako nosný prvek výstavního prostoru svět fauny a flóry. Prezentovány budou Hollarovy tisky ze zábřežské kolekce zachycující různé druhy živočichů či rostlin. Prohlédnout si můžete nejen cenné lepty z cyklu Muscarum scarabeorum, vytvořené na základě dokumentace sbírek sira Thomase Howarda z Arundelu, ale také grafický list Jaro ze série čtyř ročních období, vybrané tisky z cyklu Animalium, ferarum (…) florum (…) vermiumque a řadu dalších. Do výběru byly zařazeny i ukázky knižních ilustrací, ve kterých grafik využil živočišné a rostlinné prvky k zachycení daných scén.
V rámci návštěvy Grafického kabinetu Václava Hollara jsou přístupny také expozice Z historie města a okolí a Z pokladů zábřežského muzea.

Jedovaté rostliny 
Výstavu můžete shlédnout od 6. února do 12. května 2024.
Výstava návštěvníkům přiblíží jedovaté druhy rostlin, s nimiž se mohou ve svém okolí setkat, ať už v přírodě, ve veřejné zeleni, nebo v zahradách. Jednotlivé druhy budou představeny prostřednictvím herbářových položek, fotografií, akvarelů Vojty Nováka a dalších předmětů. Kromě informací o konkrétních jedovatých druzích a jejich škodlivých účincích na lidské zdraví se zde návštěvníci dozvědí i obecné informace o rostlinných jedech a otravách. Výstava bude zaměřena nejen na druhy smrtelně nebo nebezpečně jedovaté, ale i na ty, jejichž toxicita je jen mírná.
Vstupné: plné 40 Kč, snížené 30 Kč, děti do 6 let zdarma.

Jaroslav Mostecký – bard vlčího věku
Výstava bude k vidění od 7. května do 16. června 2024.
Výstava návštěvníky seznámí s osobností a dílem zábřežského rodáka, spisovatele Jaroslava Mosteckého (1963–2020). Mostecký, který žil od počátku 90. let v Šumperku, byl významnou osobností česko-slovenské sci-fi a fantasy komunity, stal se klasikem české fantastické a dobrodružné tvorby.
Začínal na konci 80. let povídkami v literární soutěži šumperského sci-fi klubu Makropulos. Povídkami odstartoval i svou profesionální literární kariéru, vycházely v mnoha časopisech, fanzinech či antologiích. V polovině 90. let začal psát romány. Do svého nečekaného skonu napsal na 50 novel a povídek, vydal 20 knih zaměřených převážně na historickou fantasy. Největší čtenářský úspěch slavil s cyklem Vlčí věk. V časopisech publikoval nejen fantasy, ale i historické a zeměpisné příspěvky, reportáže nebo recenze, spolupracoval i na heslech encyklopedií. Psal také rozhlasové a divadelní hry i hudební texty. Za svou tvorbu získal řadu žánrových ocenění. Jako jediný spisovatel obdržel pět cen Akademie science fiction, fantasy a hororu, třikrát se mu podařilo zvítězit v některé z kategorií literární soutěže Karla Čapka, získal i tři ceny Ikaros, tři ceny Aeronautilus nebo rozhlasovou cenu Orsona Wellse. V soutěži O nejlepší fantasy mu byl udělen titul sir a rytíř Řádu fantasy. Obdržel i evropskou cenu Encouragement Awards.
Jeho zájmem nebylo jen sci-fi a fantasy. Zajímal se také o historii Čech za Přemyslovců, tramping, lakros, paleontologii a numismatiku, zapojil se do vedení Moravské lakrosové ligy a dalších aktivit. V 70. a 80. letech byl členem ilegálního junáckého oddílu Stopaři Zábřeh.
Výstavu v zábřežském muzeu připravil Josef Vašát.
Vstupné mimo vernisáž 20 Kč, děti do 6 let zdarma.
Vernisáž výstavy se uskuteční 7. května 2024 v 17:00 hodin.

Vesmírná herna
Vesmírnou hernu bude možné navštívit od 21. května do 18. srpna 2024.
Zábřežské muzeum se promění v kosmický prostor, v němž se děti mohou stát odvážnými astronauty a v raketě se vydat na dobrodružnou cestu do vesmíru. Zábavnou formou se přitom dozvědí mnohé zajímavosti o planetách a souhvězdích. V herně na ně budou čekat různé skládačky a hlavolamy s vesmírnou tematikou.
Vstupné plné 40 Kč, snížené 30 Kč, děti do 3 let zdarma.

Přednáška: Po stopách bratří Čapků
Ve středu 29. května 2024 se v 17:00 hodin v muzeu v Zábřeze uskuteční přednáška PO STOPÁCH BRETŘÍ ČAPKŮ. Přednášet bude JOSEF VAŠÁT – velký příznivec bratří Čapků, aktivní člen Společnosti bratří Čapků a cestovatel po stopách rodiny Čapkovy. Ve své přednášce se nebude věnovat životopisu ani přehledu díla slavných sourozenců, ale prostřednictvím fotografií ukáže posluchačům místa, na nichž bratři pobývali nebo s nimiž byli jinak spjatí.

Více informací k jednotlivým výstavám naleznete na webu Muzea Zábřeh: muzeum-sumperk.cz/muzea/zabreh/program.